Rest in peace

 Poklidným lesem se nese jemný zpěv a brnkání na harfu. Bosími nohy se po mechu prochází mladá elfka s dlouhý plavý vlasy až po zadek. Zastaví se a pohlédne na oblohu, její elfský zpěv je tolik uklidňující a svýma jasně zelenýma očima pohlédne na noční oblohu. Přímo nad ní svítí přímo úplněk. Přestane zpívat a na tváři se jí vytvoří lehký usměv a radost z té krásy. Znova zabrnká na harfu a opět se rozpívá. Přitom zavře oči a poslouchá k tomu jak duchové stromů si mezi sebou šeptají. Najednou ten šepot přestane, ale ne že by sami chtěli, ale něco je přerušilo. Elfka hned přestane a rozhlédne se kolem sebe. Její dlouhé špičaté uši toho dost dokážou slyšet, ale teď slyší jen hrobové ticho. Ani zpěv lesního ptactva není slyšet jako kdyby les byl uplně prazdný a neobytný. Nelíbí se jí to tak se hned otočí a chce jít zpátky do své vesnice, ale když se otočí hned do něčeho vrazí..přesněji do někoho. Poleká se a odstoupí. Prohlédne si do koho to vrazila. Před ní stojí vysoký můj..je to elf, ale ne jako je ona, ale je to temný elf. Je to poznat na barvy kůže. Jeho je šedočerná. Elfka se ho lekne ví že temný elfové ovládají černou magii a jsou v nekonečným boji s lesníma elfama...Sleduje jí svýma celočernýma očima..jde z nich až chlad. Dívá se mu do očí a jak je upoutána jeho očima tak si nevšimne že v ruce svírá černý meč kolem kterýho je ještě jakási černá aura. Elfka ví že nemá šanci utéct..zahodí harfu a zpoza slého dlouhého plášťe s listí vytasí dva krátký meče a zamračí se na toho elfa. Rty elfa se zavlní do ušklebku, ani neváhá a výpadem na elfku zautočí. Ta hned útok vykryje mečema a odrazí jeho meč stranou. Efl se jen ladnš a rychle otočí a hned po ní sekne. Stačí jeho utok hned vykrýt a jeho černý meč se zastaví o oba meče. Po lese se rozezní střetnutí těch měčů. Oba se začnou přetlačovat, ale elfce se začnou klepat ruce, naopak elf se až příliš klidný a začne mít převahu. Dostne z toho hned strach uskočí když a postaví se do obrané pozice. Elf jen sekne mečem do vzduchu a sleduje tu elfku. Pousměje se když z ní cítí ten strach. Opět neváhá a zaútočí na ní ještě rychleji. Pokusí se jeho útok opět odrazit, ale jeho útok je silnější a hned elfce vyrazí jeden meč z ruky, který se zabodne daleko od nich do země...elfka ve vyteřině vytřeští oči a hned po tom jí vyrazí druhý meč, který jen spadne na zem. Je zcela bezbraná a elf jí nedá ani šanci aby popadla druhý den a černým mečem jí probodne srdce. Bolestně zařve a z pusy jí vyteče krev. Pomalu zavře oči a jen tam vysí napíchnutá na ten měc. Prudce ho z ní vytáhne a postříští krví harfu co leží na zemi kousek od nich. Tělo spadne bezvládně na zem.

Hluboko v lese je schovaná vesnice elfů, na stromech jsou vybudovány přístřešky a dutý stromy jsou obydlení. Po celé vesnici jsou ukrytý ve stromech stráže co hlídají svou vesnici. Všichni stráže mají vzhledově lehké brnění, ale jinak dost odolné. Na konec vesnice jde docela vysoký elkf a kolem sebe se rozhlédne, jako kdyby někoho hledal ale marně. Pomalu se elf rozejde pryč z vesnice a jde lesem. Pomalu dojde na místo kde leží na zemi zakrvácená harfa tý elfky. Moc dobře tu harfu pozná..zrovna tu elfk hledá. Vyděsí se když spatří tu hafru od krve sehne se k ní a zvedne jí ze země. Začne se o ní strachovat...nikdy jí nevidí a ani nevidí a ví moc dobře že ona by bez své harfy nikam nešla. Když popojde o kousek dál zahlédne s zemi něco lesklého, když jde k tomu blíž uvidí že je to její meč. Smutně skloní hlavu a jen si přeje že ještě žije. Jen se ohne se pro ten meč a pevně ho sevře v ruce..moc dlouho tam nestojí a kolem něj proletí malá světluška. Přesněji je to duch jednoho stomu z jeho vesnice. Elf na nej koukne. Ikdyž nevydává žadný zvuk nic tak se dozví že jeho vesnice je napadena a že všichni tam umírají. Nezaváhá a hned se rozeběhne zpátky do vesice. Jen co se blíží slyší bolestný křik a praskání hořícího dvřema. Když přiběhne k vesnici nevěřícně sleduje že jeho vesnice je v plamenech všude kolem jsou mrtvoli, stráže ostatní elfové a i ty malý děti. Útočníka nevidí a jde dál vesnici..harfu si schová a pevně svírá meč elfky...pořád se kolem rozhlíží, když jde dál vesnici nikoho živého neuvidí přišel pozdě. Zastaví se když uvidí postavu v černým brnění a černou helmou..z brnění vycházela černá aura. Nárameníky osoby byly dost mohutné a plný hrotů. Je dost dobře obrněný nemá ani kousek kůže okrytý v ruce drží douručný meč, který je celý černý a uprostřed proudí tmavě červená energie. Z meče jen kape krev elfů co pozabíjel. Efl se zamračí když vidí vraha jeho vesnice ovládne ho pomsta a vyběhne proti němu tím krátkým mečem. Utočník jen na elfa pohledne přez helmu a utok mu odrazí tak silně že roztříští jeho meč. Elf vyděšeně koukne a uskočí pryč, a to udělal dobře při jeho uskoku utočník ještě seknul a kdyby zůstal stát schytal by to přez celou hruď a dost hluboko. Ze zad si elf sundá svůj obouručný meč a zamračeně sleduje utočníka..ten hned na elfa zatočí. Uhne tomu snadno otočí se kolem své osy a sekne ho mečem. Utočník se jen rychle skrčí ale ostří mečemu srazí helmu z hlavy rychle hned ukočí pryč a koukne na elfa který na něj nevěřícně dívá. Je to ta elfa. Její plavé vlasy jsou kompletně bíli a oči má mrtvě prázdné. Barvu pokožky našedivělou a chladnej výraz. Nedokáže se z toho vzpamatovat že zrovna ona zabila tady všechny..ona jeho sestra. Sleduje ho v hlavě zaslechne hlas svého pána schová svůj meč do pochvy na zádech a odejde. Elf jen padne na kolena a upustí svůj meč nemůže tomu uvěřit..proč zrovna ona.