Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nový začátek

5. 8. 2012

Slunce osvětluje louku a vše co je pod sluncem. Tráva šustí lehce ve větru a ptáci zpívají ticou ale překrásnou melodii. Šustění trávy přeuší chůze..chůze Damiena hned za ním jde držící se ho za ruku malý černovlasý klučina. Je to Markus už je to 7 let co Aria zemřela. Damien nikdy neřekl že jeho matka byla padlým andělem ani přesně jak zemřela. Damien moc dobře ví že Markus je zvláštní dítěva proto ho chrání a nepouští nikam samotného. Jemně mu svírá ruku a pomalu dojdou k náhrobku kde je pohřbena Aria..Damien se jen posmutněle usměje pustí Markusovi ruku a poklekne k hrobu. Na hrob položí bílou růži a pak jen rukou přejede po náhrobku kde je vyrytí Aria. Markus jde k němu pomalu a koukne na něj, pak pohledne na hrob..každý rok přesně v tuhke dobu sem jdou přesně v ten den co zemřela. Markus si snad už tisíckrát přál vidět aspoň jednou svou matku vždy jen slyšel od svého otce o ní mluvit. Markus je ještě malý kluk co nedokáže držet své city a jen se mu začnou jeho jasně modré oči lesknou. Damien se na něj podívá a hřbetem ruky mu přejede po tváři.

"nesmutni...až tu nebudu Markusi...tenhle hrob je pro tebe dost duležitý...pamatuj si to...až budeš mít koho chránit...jdi pak jsem ano..."

Markus pohledne na otce smutně a jen kývne..si hne dotře oči aby mu nevytekly slzy.

"ale ty tu semnou budeš přád přece ne..."

Damien se jen lehce usměje a pomalu ho obejme.

"to sice ano..ale jednou budeš dospělí a nemůžu tě pořád chránit a být s tebou..ani teta Mia..ale teď na to nemysli ano..." jemně se na něj usměje a chce ještě něco říct, ale zarazí se když cítí přitomnost démonů a zamračí se..hned se zvedne. "Markusi běž rychle pryč..." vidí na něm že chce hned zaprotestovat. " Markusi bež pryč a hned!!" už na něj řikne..je to poprvé co na něj takhle zvýšil hlas a Markus se zvedne a jde pryč..se schová jen za keř kousek od otce a koukne..vůbec nechápe co se děje.

Damien se postaví a narovná se..se rozhlédne kolem sebe a poušklíbne se. "hm...myslím že se nemusíte schovávat moc dobře vím že tu jste i kde jste..." s ušklebkem vytýhne hned pistol a vytřelí hned někam. Z toho mista hned vyskočí dva démoni. Mají lidské podoby je hned první známka toho že jsou to démoni na vyžší urovní a nevypadají zrovna moc mírumilovně. Jeden démom má dlouze rozcuchané rudé vlasy skoro až na zem a jeho zelené oči doslova svítí. Druhý démon má naopak červné vlasy jak havran a jeho oči jsou hlubší jak nejhlubší jáma. Markus to zděšeně sleduje a začne se klepat strachy..víc se schová v tom křoví. Rudovlasej démon pohledne na Damiena klidně a z pochvy co má v pase vytáhne svůj meč.

"Kde je ten kluk?." jen řekne a čeká na odpověď

"hm...já vám nestačím?.." pozvedne obočí Damien a tiše se zasměje "on je už dávno doma a nedám vám ho...jen přes mou mrtvolu.." koukne na démona chladně a zamíří na něj pistolí.

Démoni se hned rozesmějou je ubohé na démona s pistolí a Damien to ví taky moc dobře ale i tak bude tímhle Markuse chránit. Rudovlasej démon hned na Damien zautočí mečem, ale na to že Damien má jen pistol dokáže s tím odrážet jeho utoky. Damien mu hned chytne volnou rukou ostří jeho meče a pevně ho drží..po ruce mu hned sjede krev sa pomalu kape na zem. Druhý démon nic nedělá a jen to sleduje s ušklebkem..ten žádný zbraně nemá...má jen krásně dlouhé a ostré drápy kterými dokáže vše roztrhat. Pomalu se rozejde k Damienovi tan však hned pustí meč a uskočí střelí po démonovi. Kulka se trefí sice přími do hrudi ale nic to s ním nedělá. Rudovlasej hned zase zautočí proti Damienovi mečem, ale zároveň i druhý démon zautočí. Jejich útoky vykrývá, ale je vidět že to už nestíhá, chvilka nepozornosti Damiena a rudovlasej démno jí hned využije probodne ho skrz. Damien vykašle dost krve a upustí svou pistol..koukne na démona a poušklíbne.

"to je vše?.." z pusy mu teče krev.

Druhý démon jde k Damienovi zezadu a drápama mu pomalu zaryje pod zad..dělá to schválně pomalu aby měl i pomalou smrt. Damien bolestně řve, ale stále se drží. Démon se pomalu dostane k jeho srdci a chytne mu ho ..Damien vytřěští oči a hned je zase zavře..démon mu hned srdce vyrve z těla...tělo jen vysí bezvládně nabodnutý ne meči. Markus to zděšeně sleduje a hned chce na otce zařvat, ale něčí ruka mu zakryje pusu a jen vyděšeně zalape po dechu bojí se podívat za sebe. Když koutkem oka koukne zahledne jak vledle jeho vlasy spadnou pramínky zlatavých vlasů..pomalu koukne a uvidí Miu te jen sleduje ty démony a pak se pomalu podívá na Markuse.

"tiše..jinak smrt tvého otce byla zbytečná..." potichu " musíš pryč...musíš a sem se už nikdy nevracet...je ti to jasný?.." kouká na něj a pomalu ho pustí. Markus je kývne v očích má slzy. "Neboj já si tě najdu.." mile se na něj usměje a pohladí ho po tváři. " tak už bež..."

Markus kývne a rozeběhne se pryč..Mia za ním koukne a povzdychne tiše pomalu se podívá k démonům a vyděsí se když tam stočí jen ten rudovlasech který pomalu z Damiena vytáhne meč a jeho tělo padne na zem. "kde je ten druh..." nedořekne to a hned jí ten démon chytne zakrvácenou rukou pod krkem a prudce jí zvedne nad zem. Mia zalape po dech a chytne se jeho ruky hned. Démon jí zaryje své drápy pomalu do krku a chladně jí sleduje. " kde je...vím že tu teď byl..." Mia jen bolestně a přidušeně kníkne a je jen schopna zavrtět hlavou. Démon se jen zamračí. " hm...fjn jak chceš..." hned jí zlomí vas a hodí s ní na zem. Rozhledne se kolem " najdu si tě..." tiše řekne pro sebe.

 

 

Velká rozlehlá pustila je spálená sluncem, ale i tak na pustině rostou různé roztliny a i tady žijou lidé. Bosíma nohama jde malá holčička a hned se zastaví u jedné roztliny poklekne k ní a začne z ní otrhávat věci k přečití. Má rozcuchavé hnědé vlasy dlouhé lehce pod ramena a nazelenalý oči. Nikdo na pustitě krom ní není a tak ví že jí nic nehrozí..jen kousek odkuď bydlí se svým bratem který též schání potravu. Najednou uvidí stín a pomalu se otočí nechápe kde se tady vzala ale stojí za ní dospělá žena s krátkýma plavýma vlasy a žlutýma očima vypadá dost zvláštně. -jde k hlčičce blíž a dívá se na ní.

"baví tě tenhle život?.." klidně řekne hlubším hlasem

holčička jí jen sleduje..nic neřekne a pak se pomalu zvedne. " ano...hlavně když jsem se sým bráškou..." tiše řekne, ale hned couvne když vidí že žena vytáhne z kapsy kus zakrváceného masa..je vidět že je to čerstvé a krev teče ženě po ruce až na zem. Dívka se zděsí a hned couvne..zakopne o rostlinu a spadne na zem. Žena jde k ní v ruce ten kus masa. " dám ti lepší život.." lehce se ušklíbne a dojde k ní.

Bratr čeká už doma na svou malou sestříčku jenže když se už nevrací už hodně dlouho tak se zvedne a jde jí najít. Hledá jí po pustině

"Eneo!! " volá jí ale odpovědi nedostane.

Jde po pustině..zahlédne u té rostliny krev na zemi a zděsí se. "Eneo!!! " zděšeně jí volá má o ní strach...má strach co se stalo jeho osmi leté sestřičce. Nikde po pustině jí nemůže najít..nikde.

 

Náhledy fotografií ze složky Vzácná krev

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář