Rest in peace

Allan stojí u otevřených dveřích..pomalu jde dolu kam šel Asai. Z kapsy si vytáhne menší dýku, dole je tma a je výrazně vidět jeho červené oko.

Asai jde klidným krokem se Samem chodbou..v ruce pevně svírá revolver, rozhlíží se kolem sebe a dojde na konec chodby ke dveřím, kde je pravá Kerry. Když chce pomalu chytnout kliku začne Sam štěkat jako zběsilí. Asai se otočí a jen vidí jak proti němu míří ostří dýky stačí rychle uhnout a dýka se zabodne do těch dveřích. Hned vidí majitele dýky....Allana..ten hned vytrhne dýku ze dveří a chladně se podívá na Asaie.

„sakra kdo jsi zač?!“ zamračí se na něj Asai a hned na něj zamíří zbraň a je připraven vystřelit. Prst na spoušti ani trochu se neklepe jen sleduje Allana a zarazí ho to jeho zvláštní rudé oko.

Allan ho jen klidně sleduje a hned po něm sekne dýkou. Asai hned zareaguje a vystřelí po něm...Allan bolestně zakňučí a zavrávorá ..upustí dýku a chytne se za prostřelené rameno. „sakra..“ koukne na Asaie a hned se rozeběhne pryč. Chce hned za ním rozeběhnout, ale zastaví ho chrastění řetězů z místnosti hned vedle něj. Pomalu ty dveře otevře a v místnosti se rozhlédne..vejde dovnitř a hned se zarazí když uvidí Kerry v řetězech. „Kerry!“ hned se k ní rozeběhne a pokusí se odemknout dveře od cely. „co tady děláš?..“ tiše se zeptá a dívá se na ní. Vůbec nereaguje ..jen trochu zvedne hlavu a koukne na něj prázdnými oči už teď mu přijde že je trochu jiná.

„kdo jsi?...“ tiše skoro až neslyšně řekne a tahle otázka Asaie víc znejistí. „ co se to tu děje?..“ řekne jen a rozhlédne se kolem sebe. Najde záznamy o výzkumu a podobný věci.

„to ..snad ne...“ koukne na Kerry a všechno mu hned dojde. Okamžitě vezme mobil a zavolá na policii aby se okamžitě přijeli. Zavěsí a hned namíří hlaveň pistole na zámek a vystřelí. Zámek se rozletí a dveře se pootevřou...hned tam vejde a jde k ní. „Kerry...“ jí jemně pohladí po tváří a dívá se na ní. Ta ani neodpoví je vidět že je psychicky zničená. „promiň...“ smutně řekne a pomalu jí obejme. Zaslechne jak tam vletí zásahovka a začne tam zatýkat vědce. Vezme Kerry do náruče a hodí přes ní svůj kabát a nese jí ven. Musí nají svojí sestru...ona o tomhle určitě věděla a snažila se ho varovat.

Allan doběhne do bytu a prudce za tebou zavře dveře...prudce oddechuje a koukne na Kerry, který v ruce drží zakrvácený sekáček. „bože co se ti stalo?..“

„to byl ten zkurvenej bratr té policajtky...“ zavrčí zle a drží se za prostřelené rameno.

Kerry odloží sekáček a jde k němu. „to musíme ošetřit...“ koukne na tu ránu. „proč po tobě vůbec vystřelil?...“ zeptá se a tázavě na něj koukne. Jenže Allan jí neodpoví na otázku když si všimne že z její ruky kus kůže odpadl a hned za ním další.

„K-Kerry...“ ukáže na její ruku a ona sama se hned zděsí když to vidí.

„ne...to...to ne!“ couvne a dívá se na svou ruku jak pomalu opadává kůže. „já jsem přece dokonalá!“ nevěřícně kouká na ruku. Allan jde k ní blíž. „neboj....to určitě není znamení tvého konce...“ chce jí ujistit že to není tak jak to vypadá. „je to určitě jen nějaká....slabá chvilka...neboj se..“ chytne svojí sestru jemně za ruce..jen co jí chytne za ruce ucítí jako kdyby chytl suchou větev, která se akorát rozpadá. Lekne se toho a pustí jí ruce.

Kerry nešťastně koukne na své ruce které se po jeho doteku víc rozpadly „ne...ne! To není možný!“ hned uteče do pokoje a sáhne po rukavicích a schová do nich ruce. Klepe se strachem a prohlíží si ruce když jsou schovaný pod rukavicemi. „já jsem přece ta dokonalá....“ tiše řekne.

Allan jde pomalu k ní. „neboj...to se určitě dá nějak vyléčit..jsi si tím jistý...“ pohladí jí jemně po vlasech...i ty vlasy ztrácí na síle a kráse.. „sestří..“ tiše jen řekne a dívá se na ní. Najedou u jejich dveří se ozve zvonek, ale oba ho ignoruji...ozve se ještě třikrát než pak někdo z venku vyrazí prudce dveře a vtrhne tam zásahová jednotka a obklíčí Allana s Kerry. Ten jen hned obejme pevně svojí sestru a zamračí se na ně. „jak se opovažujete?!!“ křikne na ně hned a stále objímá svojí sestru která ani na ně se nepodívá a jen se sklopeným pohledem sleduje zem. Policie nic neřekne a jen ne ty dva míří zbraní. Do místnosti pomalu vejde Asai s ruku má kolem pasu skutečné Kerry, která se ještě moc nevzpamatovala z toho všeho co si prožila. Má na sobě jen hozený kabát a dlouhou bílou košili. Pomalu koukne na svůj klon a v tu chvíli i klon zvedne hlavu a jejich oči se střetnou. Klon Kerry se hned zkřiví ústa zlostí „ ty..ty...chcípni!!!!“ zařve na ní odstrčí od sebe prudce Allana...sáhne po sekáčku který si tam odložila a rozeběhne se k ní.

„stůj lhářko!!“ zařve na ní Asai a ona se hned zastaví. V tu chvíli hned policie chytne Allana a spoutají mu ruce aby se nemohl ani hnout. Nemá vůbec šanci se bránit.

„Asai...proč?....proč jsi jí sem přivedl?!!!“ začíná jí popadat amok a v ruce víc svírá sekáček, který se jí klepe její zuřivostí ale i strachem že pravděpodobně nemá moc času na život. Cítí jak slábne...symptomy se ukázaly ten den a hned ten den slábne víc a víc. Nechápe to.

„protože ty nejsi ta za kterou ses vydávala...“ zamračí se na ní Asai, vytáhne pistoli a zamíří na ní přesně na její hlavu. „kde je Kona?..“ chladně se jí zeptá a jen sleduje jak se jí začnou rty vlnit do smíchu.

„Kona?....Kona?! Ta svině kvůli který tohle všechno je?!!!“ křikne a zároveň se začne smát jak šílenec..pak přestane a tvář jí hned zvážní. „ ano...ona..je tady...“ stejně tak chladně mu odpoví jako on se ptal jí. „ale dostala to co jí patří...“ velice chladně mu ještě dodá a sleduje jeho zaraženou reakci....ale pomalu vytřeští oči když neudrží sekáček a pravá ruka se jí začne pomalu celá rozpadat. Jen na zem spadne na zem rukavice. A-Asaii...prosím...nedovol to..“ najednou prosebně a se strachem řekne..jenže on jí na to nic neřekne a jen jí sleduje. „Asaii....“ začne se klepat a podlomí se jí kolena...ani se už neudrží na nohách. „P-prosím...“

Allan koukne jak se začne pomalu rozpadat na béžový jemný prach.

„Asaii..prosím...“ natáhne k němu pomalu ruku, ale ta se začne od konečků prstů rozpadat. „zachraň mě....“ klepe se jí hlas a v očích má strach. Kerry na ní jen koukne a nic neřekne..sama je ráda že se drží na nohách a může aspoň trochu chodit. Vidí poprvé smrt svého klona...vůbec poprvé vidí klona co je z ní udělaný.

Asai jí sleduje..začne jí litovat, ale za druhou stranu...neměla vůbec existovat. A jen mlčky sleduje jak pomalu umírá.

„ jen jsem chtěla žít...“ rozklepaným hlasem řekne klon a stále se dívá na Asaie pak pomalu koukne na Kerry. „žít jako ona...“ z očí jí začnou téct slzy. „nechci...skončit...jako....ti...ostatní..“ už je stěží řekne „Asaii...z-za-zach-zachraň mě....“ špitne už slabě „P-Pro-Pros...“ už ani nedořekne slovo a celá se rozpadne na prach a zůstane tam jen její oblečení.

„Kerry...“ jen tiše řekne Allan a dívá se na ten prach schovaný pod oblečením co zbyl z ní.

Asai koukne na svojí posilu a jen kývne aby na Allana dávali pozor a pak se otočí s ke Kerry. „počkej tu..“ posadí jí opatrně a jde najít v tom bytě Konu. Kerry jen koukne a pomalu kývne..jen koukne za ním jak jí jde hledat.

„Kono?..“ hledá jí a když vejde do pokoje kde Kerry spala uvidí svázanou Konu na židli. Má je svěšenou hlavou a pod ní je louže krve. „Kono!“ hned se k ní rozeběhne a zvedne jí hlavu. Uvidí že na hrudi má dost hlubokou díru. Sama Kona je v obličeji bledá a jen co se jí vlastně dotkne obličeje ucítí jen chlad...nic víc...“ne...Kono..“ hned jí zjistí puls a dost zesmutní když nic nenahmatá...jen pomalu obejme její hlavu a přitiskne si jí na hruď „promiň mi to sestři...promiň že jsem ti nevěřil....“ tiše řekne a na její vlasy kápne kapka slzy Asaie. Pomalu mu stékají kuličky slz po tváři a skousne si ret. Pevněji jí k sobě přitiskne ..nechce tomu uvěřit. Pomalu do toho pokoje se dobelhá Kerry a koukne na něj..opře se o dveře a dívá se na něj smutně...

Už je to 3 měsíce co Kerry se dostala na svobodu a Asai se stal policajtem jako byla Kona. Chce všem těmhle věcem který se stali jemu zabránit. Allana odvezli do věznice a odsoudili ho na doživotí i z důvodu nebezpečí pro okolí. Laboratoř pod opuštěným barákem zavřeli a všechny vědce zatkli. S klonama co tam byly udělali krátký proces všechny spálili. Všechny výzkumy, všechny vzorky, všechny zárodky úplně všechno.

Asai jde pomalu městem...v ruce má velkou kytici růží...růžový a modrý růže. Vejde bránou na hřbitov a dojde k hrobu Kony. Sehne se a pomalu kytici položí na hrob..narovná se a jen sleduje jak tam hoří ještě svíčky co tam zapálil minulý den a okvětní lístky kytic vlaj v jemným větru. Dojde k němu Kerry a pomalu ho vezme za ruku a koukne na něj. Celou dobu si to Kerry vykládá za svojí chybu...nebýt jí..nepřišel by o sestru. Jenže tohle Asai nechce slyšet..jen jí pevně ruku sevře a koukne na ní smutnýma očima. Pomalu se s ní otočí a v ruku v ruce jsou pryč z hřbitova.